Přeskočit na obsah Přeskočit na hlavní nabídku Přeskočit na vyhledávání

Pro: Informace pro:
Možná hledáte:

Jana Brotánková

Absolventka z roku 1999
Bakalářské studium Business Administration


Jana Brotánková, absolventka z roku 1999, strávila většinu času od ukončení studia prací pro Evropskou komisi v Asii a Austrálii. V nedávném rozhovoru se Stephanií Lachmanovou Jana přiblížila, jak život a práce v cizí zemi změnily její život a jak ji na tento pobyt v zahraničí připravila.

Dnes jsou soukromé vysoké školy stále běžnější, a to i mezi Čechy, ale kdysi tomu tak nebylo. Co vás jako českou občanku v 90. letech vedlo k tomu, že jste se rozhodla pro soukromou vysokou školu? Co vás vedlo k rozhodnutí vybrat si právě ?

V roce 1994, kdy jsem se zapsala na AAC ( tehdy ještě neměla status vysoké školy), existovala pouze jedna soukromá VŠ, která poskytovala kompletní výuku angličtiny. Hlavním důvodem, proč jsem se zapsala, nebyl aspekt soukromé školy, ale aspekt anglického jazyka a celé struktury studijních programů. Kurzy a předměty mi připadaly méně akademické a více zaměřené na znalosti a budování schopností, čímž poskytovaly rozvoj dovedností, které jsem hledala.

Absolvovala jsi v roce 1999, jaká byla tehdy (co se týče studentů, učitelů a výuky)? Jsou nějaké vzpomínky, které utkvěly v paměti? Byli nějací profesoři nebo předměty, které na vás zapůsobily?

Osobně mi zůstalo v paměti, že v té době byly kurzy postaveny na potřebách studentů: většina z nás tehdy pracovala na plný úvazek. Proto byla většina kurzů večerních. Bylo to náročné, ale zároveň zábavné a inspirativní. Já jsem se spolužákům příliš nevěnovala, protože jsem tehdy měla práci na plný úvazek a kromě práce a studijních úkolů mi na nic jiného nezbývalo moc času.

Co se týče učitelů, zažila jsem proměnu díky svému profesorovi účetnictví (bohužel si nevzpomínám na jeho jméno). Způsob výuky mě obrátil a díky tomuto předmětu se účetnictví a finance staly mou profesí (víceméně). K této "konverzi" došlo navzdory mému přesvědčení, že po státnicích nebudu dělat kariéru ani vzdáleně spojenou s účetnictvím.

Vystudovala jste program Business Administration, máte pocit, že vás studium na dostatečně připravilo na zaměstnání?

Jak jsem již zmínila výše, v té době jsem již pracovala na plný úvazek v bankovním sektoru jako finanční kontrolor; mé vzdělání bylo doplňkem mé práce.

Studovala jste po absolvování ještě někde jinde? Pokud ano, kdy/kde a proč?

Ne, po absolvování jsem nepokračovala ve studiu. Cítila jsem (a stále cítím), že praktické znalosti získané praxí mohou poskytnout doplňující možnosti vzdělávání rovnocenné těm, které jsem získala ve škole. V průběhu své kariéry jsem však absolvovala spoustu školení zaměřených na různá témata.

Jak jste se rozhodla pracovat pro Evropskou komisi? Jaké to byly dosavadní zkušenosti?

Práce v Komisi se stala náhodou. Když Česká republika v roce 2004 vstoupila do EU, žila jsem a studovala v Číně a hledala jsem si práci v Pekingu. Shodou okolností se uvolnilo místo v delegaci EU v Číně a Mongolsku a po absolvování přísného výběrového řízení jsem byla přijata. Zpočátku jsem pracovala v administrativě jako účetní, ale o rok později jsem přešla do sekce financí, smluv a auditu jako projektová finanční úřednice.

Přechod ze soukromého do veřejného sektoru byl velmi zajímavou a přínosnou zkušeností. Až do přechodu jsem neměla žádné znalosti o světě rozvojové spolupráce a nevěděla jsem nic o mezinárodních organizacích. Jsem šťastná, že jsem měla (a stále mám) tu čest podílet se na rozvojové spolupráci, kterou EU poskytuje po celém světě, a přispívat k procesu, díky němuž se náš svět stává lepším místem k životu.

Můžete popsat své pracovní zkušenosti ze zahraničí? Jaké jsou její výhody a nevýhody?

V zahraničí žiji asi polovinu svého života, cítím se v něm více doma než ve své rodné zemi, opravdu si užívám kosmopolitní způsob života. Obecně bych řekla, že klady převažují nad zápory: člověk se stává flexibilnějším a odolnějším, naučí se přizpůsobit různým kulturám a jazykům a adaptace na nové pracovní prostředí je rychlejší a plynulejší. Snad jedinou nevýhodou je, že člověk zůstává geograficky daleko od své rodiny.

Od roku 2013 jste na studijním volnu. Co jste dělala ve svém volném čase?

V srpnu 2013 jsem z rodinných důvodů opustila práci v Pekingu a přestěhovala se do Austrálie. Čas strávený "tam dole" jsem plně věnovala rodině, která mě neustále zaměstnávala.

Letos v únoru jsem znovu nastoupila do služeb Evropské komise, tentokrát v Hanoji ve Vietnamu. Zatím to byla další zkušenost, která mi změnila život a poučila mě. Můj pobyt zde mě naučil, že nic se nemá zobecňovat; bez ohledu na to, v kolika zemích člověk žil, každé nové místo nabízí něco jedinečného; učení prostřednictvím životních zkušeností nikdy nekončí.